28. 10. 2009

Galaxian © 1979 Namco


Letos na podzim je tomu přesně 30 let, co se na scéně objevila svým způsobem revoluční hra Galaxian. Ačkoliv vycházela ze Space Invaders, dá se s čistým svědomím označit za originální. Jednalo se o průlomový hardware, který jako první arkádový systém vůbec dokázal generovat barevnou grafiku přímo. Veškeré systémy do té doby totiž zobrazovali jen černobíle (kupříkladu již zmiňovaný Space Invaders) a veškeré „barvivo“ se do hry dodávalo formou dodatečných fóliových svršků přes obrazovku apod. Jistěže, Namco do té doby působilo již nějaký ten pátek na trhu, ale tímto počinem dali jasně najevo, že oni jsou ti, co budou udávat tempo, že nejsou jen nějaká distribuční firmička, co montuje automaty, ale jsou plně schopni sestrojit vlastní veledílo. Abychom je ale trošku srazili k zemi, již od roku 1977 zde bylo k mání jisté Atari 2600, které barevnou grafiku generovalo rovněž, a to dokonce s mnohem větší paletou. Ale tento systém nebyl určen pro automaty, tudíž prvenství Galaxian neohrozí. Jsem si jist, že si v Taito rvali vlasy, proč nepostavili na Atari 2600 čipsetu některé své projekty a uchýlili se jen ke svým černobílým Invaders.


Namco inženýři mohli být právem hrdí na svou práci. Ihned po uvedení se začaly tvořit ohromné fronty připomínající sovětská tržiště s pečivem a nedostatek kovových mincí v oběhu, který vlastně trval již od Space Invaders, byl zajištěn. U nás, v ČSSR jsem se s automatem Galaxian setkal snad někdy v roce 1986 a hra mne ihned zaujala. Nabízí přehlednou barevnou grafiku používající základních barev podobně jako ZX Spectrum, ovšem bez omezení typu atribut o 2 barvách apod. Galaxian používá kromě dedikovaných hardware sprajtů (herních objektů míšených s obrazovkou) i hardwarem generované hvězdné pole, které velmi příjemně skroluje. Koneckonců, revolučnost tohoto systému budiž dokázána na v následujících letech produkovaných hrách jako Galaga, Scramble či Pac Man, které z hardware Galaxian více či méně vycházejí. Zvukový systém Galaxian je svým způsobem jedinečný. Není zde ještě klasický obvod typu AY 38910 ale diskrétní čipy pro generování tónů a šumu. Emulátor M.A.M.E. má do dnešního dne problém s korektní emulací zvukového hardware Galaxian. Problémy jsou jak s pozadím (hučící roj) tak s výbuchem vaší lodi, který je částečně způsoben i tím, že zkrátka originální automat obsahuje řadu analogových částí pro zdůraznění basů, filtraci apod. – podobný problém mají např. i emulátory SNES či C64.


V rámci hesla „Přežijí jen nejsilnější“ nenechalo Namco nic náhodě a snaží se hru udržet při životě i dnes jejím šířením všemi směry, proto vznikla řada oficiálních portů. Za nejlepší považuji přeprogramovaný port na Nintendo NES z první poloviny 80. let. Nejhorší je čistý „disc filler“ na C-64. Pokud ale budete chtít skutečně nejlepší konverzi, tak rozhodně sáhněte po Namco Museum 3 pro Playstation 1. Je zde naprosto věrná 1:1 pixelová konverze, která má překopanou obrazovku (!). Původní automat totiž používá svisle umístněný monitor, což bylo v té době standardní, zatímco Playstation je pochopitelně stavěn na domácí vodorovně umístněnou TV. Playstation verze je věrná do každého detailu a každý pixel a zvuk přesně sedí s originálním automatem. Na rozdíl od laciných portů na PS2, Xbox (styl prdneme tam obrazovku s černými okraji po stranách, serem na korektní video atd.) či těch do nebe volajících nesmyslů na Xbox Live Arcade (styl serem na vše, na LCD je jedno jak velký pixelovaný shit se jim tam vyblije, oblbneme je nepotřebným artworkem co zabere ¾ plochy) je PSX verze skutečným hodnotným programem, se kterým si někdo opravdu dal záležet.

Nechce se mi tu plácat stylem copy/paste proto uvedu pár zajímavých odkazů, které si můžete prostudovat:

Galaxian Info (KLOV)
Galaxian Strategy Guide
Info v databázi MAWS (M.A.M.E.)