Téměř jistě a nevyhnutelně se k nám řítí opravdový asteroid v podobě flešovací „kártridže“ pro samotný Playstation! Je konec žonglování s křehkými a nespolehlivými plackami, nastavováním a výměnami laserů!
Welcome in the world of roms, PSX!
Musím se přiznat, že mě tato informace doslova probrala a pravidelně jsem začal kontrolovat nabídky na Aukru. Osobně tomu dávám maximálně rok a je to reálně na trhu. Více jak 3 roky čekání (započalo se v roce 2010) se tedy vyplatily.
Stručně si shrňme základní atributy PSIO:
-základní deska obsahující ARM CPU – emuluje původní CD ROM z Playstation
-emulace zatím není 100%, věci jako CDDA nebyly ještě implementovány
-připojuje se vzadu na paralelní port – pro konzole bez tohoto portu (PSOne a série SCPH-900x) bude k dispozici upravená verze pro napájení přímo na základní desku
-hry uloženy na SD kartě, podporovaná kapacita do budoucna až 128 GB (SDXC)!
-speciální uživatelské rozhraní vycházející z Xcross Media Bar (PSP, PS3)
-USB port pro přímé propojení s PC (vývoj nových her, dem a programů!)
-země původu: Austrálie
-předpokládaná cena: neznámá
Když jsem tu před pár lety (2009?) psal referát o mém novém Atari 2600 Junior, stěžoval jsem si na hloupou kazetu s nálepkou 32 in 1. Ano, byla hloupě navržená. Navíc hry, co obsahovala – darmo mluvit. Bylo jasné, že pro plnohodnotné využití této nevšední herní mašinky bude nutné časem přejít na vyšší level a pořídit Harmony Cartridge. Rozhýbal jsem se sice až po 4 letech, ale pozdní start aspoň znamená, že jsem přišel již k za ty roky vyladěné konstrukci a firmware.
Pro ty z vás, co přesně netuší, o čem chci psát, tak Harmony Cartridge je v podstatě jedna z oněch dnes již běžných flešovacích kártridží, na které si nahrajete všechny hry a pak nevíte co se zbylým místem, které najdete na Nintendu, Segách, Komodorech, vlastně i Spektru. První verze byla do prodeje vypuštěna v roce 2009. Harmony je logicky navržena tak, aby bylo možno spustit na originálním Atárku VCS pokud možno všechny hry a další programy. Vzhledem k historickému vývoji a faktu, že 2600 neumí adresovat více jak 4 kB ROM, existuje v mnoha kártridžích stránkování paměti (bankswitching). Navíc zde máme standardy s dodatečnou RAM (např. systém RAM Plus u hry Tunnel Runner) nebo dokonce koprocesor v kártridžích (hra Pitfall II). Harmony tohle všechno zvládá. Emulace probíhá díky této konfiguraci:
70 MHz ARM7 CPU – ten to vše řídí
8 kB SRAM – pro emulaci přídavných RAM v kartridžích
32 kB flash – pro emulaci vlastních ROM
512 kB EEPROM – firmware
Pokud jsou nějaké hry a programy, které Harmony nezvládá, pak to musejí být pouze a jen ty, které překračují výše uvedené parametry ROM a RAM. Jedna taková tu bezesporu je, a to Boulder Dash, vydaná v roce 2012. Důvod? Hra používá 32 kB vlastní RAM.
Z hlediska koncepce a historického vývoje si uvedeme následující důležitou souvislost:
Harmony Cart = Melody Board + daughter board
Melodie a harmonie. Ano, Harmony je postavena na produktu zvaném Melody Board. Melody zde tedy byla logicky před Harmony, a má přesně ty parametry, co Harmony (ARM CPU, SRAM, flash - uvedeny výše), až na SD slot a 512 kB EEPROM – to jsou komponenty na dceřinné desce specifické u Harmony. Melody board je tedy jedna jediná deska, za účelem zhotovení vlastní kártridže pro danou hru či program, s výhodami parametrů zde uvedenými. Harmony je rozšíření této desky o další, která z ní dělá spouštěčku her a programů z SD karty. Když už jsem tu zmínil Boulder Dash – ano hra fyzicky používá Melody Board a namísto standardních 8 kB SRAM je tam osazeno hned 32 kB.
Samotné hry si uložíte na SD nebo mikro SD kartu, to podle toho, jakou verzi Harmony máte. Já jsem si zvolil mikro SD a určitě nelituji. Je kompaktnější (s menším otvorem) a karta se v ní celá schová. Pokud si neobjednáte verzi Deluxe, musíte si SD kartu dokoupit. Postačí koupit tu nejlevnější, co najdete. Moje mě stála nějakých 80 Kč a je to 2 GB Transcend. Fungovat by měly i novější SDHC karty, ale maximálně do velikosti 32 GB. Podporované souborové systémy jsou FAT 32 (ten je doporučen) nebo FAT 16 či 12. Hry se na kartu kopírují na PC bez přítomnosti Harmony, takže musíte mít čtečku SD.
Je dobré upozornit na to, že Harmony používá pro zobrazení menu jen základní souborové prohlížení. Je třeba tomuto faktu přizpůsobit způsob uložení her a programů na kartě. Vzhledem k tomu, že celá tvorba pro Atari 2600 se pohodlně vměstná pod 10 MB (můj hrubý odhad), místa je habaděj a můžete vymýšlet nejrůznější podsložky, třídění, duplikovat co hrdlo ráčí, aniž byste si lámali hlavu, kam to všechno složit. Jelikož ale razím heslo „V jednoduchosti je síla“, nelámal jsem si hlavu vůbec, a všechny hry napral rovnou do kořenového adresáře na kartě. Znáte to, zapnete to, chcete si zahrát a místo toho nějaké procházení složek? Ne ne. Systém navigace je totiž i tak velmi rychlý, neboť lze přímo stránkovat pohybem vpravo (dopředu) a vlevo (dozadu). Navíc nemusíte v názvech používat ani přípony – Harmony správně detekuje typ kártridží i bez nich – o to víc je to přehlednější. Také jsem vše převedl do velkých písmen. Čitelnost je totiž poněkud horší – fonty jsou dost malé a hlavně je vše zobrazováno prokládaně a tudíž to i dost bliká. Inu, omezení Atárka vs detailnost zobrazení, vs co zvolili programátoři. Mám tam aktuálně 448 her a zabírají 2,88 MB. Jsou sice víceméně přebrané (doslova roky mi leželi v PC a čekali na onen den D), ale nevylučuji, že časem pár z nich vyperu do pryč. To, pokud zjistím, že první dojem byl špatný dojem. Ke kopírování her na kartu snad už jen jednu poznámku: Pokud chcete zachovat abecední pořadí, kopírujte vždy celý seřazený adresář. Pokud přidáte jen jeden soubor, Harmony ho zobrazí v menu až na posledním místě bez ohledu na jeho název.
Harmony Cartridge pro svou činnost používá firmware, řídící program, který je časem vylepšován. Proto je občas nutné jej aktualizovat. Přechod na novou verzi se provádí opět na PC, ale se zapojenou Harmony přes USB (potřebujete kabel s koncovkou mini B), přesněji USB emulací sériového protokolu (snad to píšu dobře). Je to nějaká kravina, co se po připojení hlásí jako FTDI nebo FTD232 či kýho čerta, a musel jsem si ten ovladač do Windows XP stahovat. V kártridži musíte mít i SD kartu, neboť na ni se uloží i nějaký aktualizační soubor. Pak už každopádně spustíme aplikaci Harmony Cart, zvolíme příslušný firmware (BIOS) a provedeme kroky, co jsou polopaticky uvedeny přímo v aplikačním formuláři. Kártridž poté odpojíme od USB, a aktualizace je dokončena po zapojení do samotného VCS. Já jsem si Harmony aktualizoval téměř ihned, protože jsem chtěl mít firmware ve verzi PAL 50 Hz, a Harmony se dodává jen s NTSC. Sice mě zpočátku mírně zamrazilo, když se díky mým zašpiněným či zmrzačeným USB portům noutbuku z druhé ruky nedařilo firmware v PC flešnout, ale vše vyřešila rychlá konzultace na Atari Age a hlavně použití starého dobrého desktopu. Podle nejnovějších zpráv se zdá, že šlo o nedostatečné napájení v průběhu flešování. Mě ty USB porty v noutbuku ale blbnou tak často, že už silně zvažuju jak je vyměnit.
Zmiňoval jsem se zde o hře Pitfall II a speciálním koprocesoru. Tvůrce hry David Crane, který začal svou kariéru coby designer čipů, se rozhodl rozšířit možnosti zastarávajícího Atari 2600 a navrhnul DPC (display processor chip). Crane doufal, že rozšířené možnosti zobrazování a zvuku prodlouží životnost VCS. To se bohužel nestalo, a Pitfall II byla tak jedinou komerční hrou, která navíc využívala DPC pouze po zvukové stránce (hudba hrající na pozadí) a nikoliv po stránce grafické.
O mnoho let později to některým lidem nedalo a rozhodli se oprášit tyto myšlenky a vymysleli DPC +. DPC + je možné do praxe implementovat díky v Harmony a Melody obsaženým ARM procesorům a začínají vznikat první hry, které ukazují na potenciál tohoto konceptu. Space Rocks, Stay Frosty 2, anebo například Frantic. Nebudu zde uvádět detaily DPC ani DPC+, ale porovnejte původní Asteroids co běží na holém Atari 2600 a Space Rocks, pro které potřebujete DPC+ (čili ARM v Melody/Harmony).
Závěrem si můžeme shrnout důvody, proč si takovou Harmony Cartridge pořídit:
-snadné spouštění her bez nutnosti vlastnit a vyměňovat fyzické kártridže
-možnost snadno spouštět upravené hry
-možnost snadno spouštět nové hry, dema, programy
-ARM koprocesor, ROM a RAM znamenají významný potenciální technologický upgrade vašeho Atárka VCS
-minimálně morální podpora a zadostučinění pro autory tohoto konceptu
Asi vás už někdy napadlo, jaké by to bylo pohodlí sednout do křesla a vybírat si z nabídky všech her bez toho, abyste u toho museli jen myšlenkou pohnout zadkem. Zkrátka sedíte, vybíráte z čerstvého menu, žádné přehazování disků, otvírání krabiček, čištění, zasunování cartridgí, foukání atd. Tato chvíle nás čeká všechny, protože se kvapem blíží doba digitální distribuce her po internetu. Ovšem než bude jeho průměrná rychlost na takové úrovni, aby mohla konkurovat přinejmenším rychlosti DVD-ROM, tak ty disky přehazovat zkrátka budeme.
Ovšem pozor. Otázkou je, kdo je bude přehazovat. Rozhodně ne ti, co si pořídí např. 8bitové Nintendo NES a k němu cartridge zvanou PowerPak. Tato jim totiž umožní si na ni nahrát třebas 2 GB her, pokud ovšem tak velké množství vůbec někde seženou. Potom zkrátka zapnou staré dobré NES a jen vybírají, až jim z toho přeskočí definitivně. Podobná věcička, ovšem pro Atari 2600 se chystá do oficiálního prodeje ještě tento měsíc a nutno podotknout, že celé Atari Age je z toho plné na větvi. Produkt se jmenuje Harmony Cart a je založen na výkonném ARM procesoru. Z toho již bystřejší pochopili, že tato cartridge může emulovat cokoliv, tedy umí pochopitelně spustit i Pitfall 2, který jak známo obsahuje dodatečný hardware. To samé v bledě modrém platí např. pro uživatele ZX Spectra a rozhraní pro CF a USB paměti. Začíná se blýskat na lepší časy také u Segy Mega Drivu, kde ale zatím není produkt, coby umožňoval např. 2 GB prostoru. Obecně platí, že tyto doplňky ke starým konzolím vyžadují dodatečný hardware, protože konzole by nebyly schopné tak obrovské kapacity ve stovkách MB samy načíst… jejich CPU by to hlavně neuměly adresovat.
A v neposlední řadě nejde nezmínit klasický Xbox (2001) a jeho vestavěný HDD, kde si po hacknutí nahrajete v případě jeho dostatečné velikosti (podporované teoretické maximum je LBA48 tedy 2 TB) hodně několik desítek DVD her. Pochopitelně to samé lze říci o PS2 Fat s HDD.
Je dobře, že se blíží doba zániku optických médií, protože tato se nehodí a nikdy nehodila na každodenní používání. Jejich jediný praktický význam je archivace a u toho také skončí. Klasické konzole dostanou své Harmony Carts a next gen bude sosat z netu. Takže co si dáte?
I Sega Mega Drive (Genesis) má svou "Harmony Cartrigde", která se jmenuje Neo Myth. Jedná se vlastně o univerzální řešení pro více systémů, které bylo dodatečně pro Segu upraveno. Řešení to sice není tak elegantní a sofistikované jako v případě Atari 2600, ale i tak to vypadá na velmi dobrý produkt. Mezi slabinami je asi design a cena, potom také fakt, že nepodporuje všechen custom hardware, což se v případě Mega Drive na rozdíl od SNES omezuje jen na 1 hru Virtua Racing. Naopak plusem je že umí 32x a Master System (předpokládám tudíž že pojede i SG-1000). Pro komplet sbírku her vám ale nebude stačit dodávaných 64 MB a budete muset dokoupit jednak jejich adaptér a k němu ještě paměťové médium o vhodné velikosti. Cenově se to tedy šplhá někde daleko přes 100 dolarů. Tak nebo tak, skvělá příležitost jak si k Seze připnout najednou všechny ty skvělé hry bez přehazování kazet a nošení plných tašek!
