Proč nemám rád Super Nintendo

Joe razí názor, že SNES byla nejlepší konzole Nintenda. Já si to ale nemyslím. Podle mého názoru byl osmibitový NES lepší konzolí. Na SNES mi vadí spousta věcí a také zvuk. Jsem příznivce Segy Mega Drive a bohužel ta má v sobě opravdu ne vhodný FM čip, který musíte opravdu krotit, aby z něj něco schopného zaznělo. Ovšem stavět od základu zvuk konzole s omezenou pamětí na nekvalitních a RAM neskutečně žeroucích kusech digitalizovaných zvuků, to je zvěrstvo první kategorie. Ať si pustím jakékoliv demo ze scény pro SNES, je to vždy ta samá sračka. Nějaký sprostý obrázek manga, nějaký trapný scroll text převedený z Commodore 64 a do toho místo kvalitní SID rutiny naplácané samply hlava nehlava přes sebe. Taková „hudba“ pak zní naprosto odpudivě. Ploché, nic neříkající neustále se opakující nasekané smyčky, neexistující efekty, neexistující filtry… Prostě sample tracker shit největšího stupně. To samé platí o komerčních hrách. Postrádám v nich jakoukoliv dynamiku a hloubku. Jsou to stupidní na výrobním páse kované statické plošinovky hurá Mário, Kirby a spol. kde vždy vidíte neustále ty samé techniky bez nějakého pořádného updatu obrazovky. Invence veškerá žádná. Anebo na výkon nenáročné RPG, které mě osobně absolutně nezajímají. Nebudu raději rozebírat, kolik SNES her má problémy s framerate a zpomalováním. Dávat v roce 1990 do konzole CPU pod 3 MHz to je skutečně debilita největšího stupně. SNES oblbuje širokou barevnou paletou a ve své době to mohlo mít vliv na prodejnost. Ovšem pravé jádro her, jejich hratelnost, vyváženost, kinetika, to je SNES hrám až na výjimky cizí. A už vůbec nechci zmiňovat podvody ve stylu přídavných procesorů v cartridgích za účelem navození dojmu výkonu…
NES je tou pravou a nejlepší konzolí Nintenda. Působí daleko věrohodněji coby vyvážený stroj a blíží se mnohem více než SNES předlohám z automatů. Hudba na NES zní tak jak já očekávám, že bude hudba ve videohře znít. Grafika je dostatečně barevná nikoliv však přeplácaná až uletěná. Vadí mi sice nedostatečná schopnost zobrazovat větší množství sprajtů (například v porovnání s C-64), nicméně barevné rozlišení to ve výsledném dojmu kompenzuje.
Abych shrnul tento stupidní článek, SNES je zkrátka přelíčená kára s nablýskanou kapotou a podezřele slabým motorem. Nemá dostatečný tah, v zatáčkách nedrží, reaguje pozdě, jízda začne brzy nudit a chcete vystoupit…
Když jsem kdysi dávno dělal výběry her, které jsem někde stáhnul po internetu, u SNES jsem ponechal nějakých 128 kusů, u Mega Drivu přes 350… Jistě, byl to jen můj osobní výběr, ale jednoznačně svědčí o tom, které hry a na čem mi vyhovují.