4. 12. 2008

Champ Gaming

Jestli patříte ke generaci, co pamatuje 80. léta pak je dost pravděpodobné že jste se setkali s pojízdnými maringotkami plnými videoherních automatů. Jedna hra za 2 Kčs. Kvalita nedostižná na domácím počítači. Osobně si pamatuji na první setkání s videohrami právě v takovém kolotočářském autobusu. V socialistickém Československu se tehdy začali ve větší míře objevovat „odpadovky“ co už na západě začínaly dosluhovat. No nejednalo se o nic jiného než klasiku všech klasik, tituly, které veškerý tehdejší boom započaly a dnes jsou neustále recyklovány ať už v podobě nejrůznějších kolekcí nebo novodobě on-line miniher, nebo dokonce jako znovunalezené plnohodnotné arcade verze. Ano, bavíme se zde o titulech jako je Galaxian (vůbec první automatový hardware co generoval barevnou grafiku), Space Invaders, Centipede, Pac-Man či Asteroids. V té době byl grafický výkon limitován řadou faktorů. Jednak omezenou pamětí, to asi nejvíce a potom i rychlostí jednotlivých komponent. I v důsledku toho jste nemohli v roce 1980 očekávat hru typu Raiden, která je schopná mimo 2 skrolovacích rovin navíc ještě generovat 128 střel pro 2 hráče současně a do toho obrazovku zasypat 64 nepřáteli a celé to zamést velkým bombardérem přes 3 obrazovky. V jednoduchosti je síla, říká se a já s tím do jisté míry souhlasím. Je ale potřeba se na věc podívat i z druhé stránky. Galaxian byla v roce 1979 totální bomba. Lidi stáli fronty a přikrmovaly automat na hodiny dopředu. Každopádně z pohledu dnešního „kováče“ je Galaxian tak trošku nedopilovaný. Například možnost vyslat současně jen jednu celou střelu opravdu požitek z ničení nepřidá. Zrovna tak neustále ti stejní vetřelci co ani nezmění chování ani alespoň převlek také brzy omrzí. Zkrátka a dobře, chyběla tehdy větší variabilita a vyšperkovaná hratelnost.


Doba pokročila a hardware dnes umožňuje asi víc, než jsou schopní si programátoři vymyslet. Nejsem si jist, jestli to platí o 3D hrách, ale klasická 2D škola je již od doby Segy Saturn prakticky bez hardwarových limitů. Na skutečně dobrou hru ale zdaleka ani Saturnu netřeba. Důkazem budiž jeden velmi talentovaný a schopný maník jménem John W. Champeau (Champ Programming) a jeho díla pro obyčejné PC s VGA a DOS. Je to ten maník v červeném Atari tričku. To, že se jedná o člověka na svém místě nenechá nikoho na pochybách, neb se stačí podívat na jeho nedávnou (!) předělávku původně 800-stovkové hry Caverns Of Mars na řádově slabší 2600. Tento maník vyniká neobyčejnou schopností vzít předlohu a jednoznačně ji obohatit o řadu dalších prvků, aniž by to ale přeplácal, a k tomu všemu doladit hratelnost a vypustit negativní. Teď už se konečně dostávám k pointě celého článku. Na stránce The Champ Games Fan Page naleznete naprosto úžasné konverze Galaxian, Centipede, Space Invaders, Pac-Man ale i jiných původně 8-bitových verzí z Atari 800. My se však budeme soustředit na jeho pozdější díla vycházející z arkádových verzí. Čím však tyto konverze vynikají je ona atmosféra. Plně zachovaná atmosféra originálu doplněná o řadu zásadních a zlomových vylepšení (ano Galaxian už nemá jen jednu střelu). Zkrátka, jakoby v roce 1980 dostal nějaký programátor z Namca novou revizi hardware a za úkol hru přepracovat a zásadně vylepšit. Co se stalo/nestalo v roce 1980, to zcela jistě zařídit mistr John Champeau. Jelikož se nejedná o emulaci, mohl si dostatečně vyhrát s optimalizací po všech stránkách. Vřele vám doporučuji si v Options – Game settings nastavit Game mode na CHAMP, tím totiž zapnete právě ono zásadní vylepšení předlohy – přibudou barvy, sprajty, střely, hratelnost půjde stoprocentně nahoru. Jsem zcela přesvědčen, že CHAMP mód Centiped-Em by z automatu vytřískal násobek tehdejších výnosů.

Doporučené hry:

  • Champ Centiped-Em (dokonalá hratelnost v CHAMP módu, střídavě střílíte nejen dovrchu ale navíc i do boku, přidány prvky z Millipede, spád, atmosféra)
  • Champ Galaxia (opět CHAMP mód bezkonkurenční, kadence střelby minimálně dvojnásobná, vetřelci jen tupě nesletují ale vymýšlí kejkle, paráda)
  • Champ Ms. Pac –Em (Ms. Pacman byla už ve své době dokonalou verzí Pac-Mana, CHAMP mód však dokázal ještě víc)
  • Champ Galagon (stejně jako Ms. Pac-Man, i Galaga se snažila ve své době o nepřekonatelnou dokonalost a dá se říci že se jí to nebýt Champ verze povedlo)

Můžete vyzkoušet i další verze jako Champ Kong včetně těch Atari předělávek, kterými vlastně začínal. Rozpracované má ještě další konverze titulů jako Tutankham (tato hra by potřebovala Champ mód jako sůl, není příliš optimálně naprogramovaná, zejména obtížnost je neakceptovatelně vysoká), Frogger či Burger Time, ale je otázkou zda je někdy dokončí.